Proč už babička nepotřebuje robotický vysavač
Moje babička je stará nemocná a nemá zub. Moc ji bolí ruce a tak si vymyslela, že by potřebovala robotický vysavač. To je takové kolo, které jezdí po pokoji samo a bez člověčí účasti vysává. Stojí však moc peněz. Mají i levnější, ale těm babička nevěří. Je mi jí líto, protože celý byt vysává nemocnýma rukama starým vysavačem, který smrdí. Já se vysavače bojím, proto ho babička musela před mou návštěvou vždycky uklidit do komory. Nechtěl jsem se do tý komory ani podívat, jak jsem se ho bál.
Babička byla na operaci a nesmí tahat těžké věci. Tak se mi stalo, že jsem k ní dojel na noc a překvapilo mě, že vysavač stojí u Elinky v pokoji. Ela je můj králík. Já chodím Elu krmit a netušil jsem, že tam narazím na tu řvoucí smradlavou příšeru. Otevřel jsem dveře a zkoprněle stál. Mám jít dál, či se rozplakat? Babička mi byla v patách. Uviděla moje překvapení a vysvětlila mi, že tam ten vysavač stojí, aby mohla vysávat a nemusela se s ním tahat z komory, když už je po tý operaci. Babičky mi bylo líto. Pochopil jsem její vysvětlení a nedůvěřivě se kolem vysavače proplížil k Elince, abych ji mohl nakrmit. Pořád jsem přitom pomrkávat tam, kde on stál. Babička se mě zeptala, jestli si chci na vysavač sáhnout, že není zapojený v elektrice a tudíž nebude hlučný. Sebral jsem v sobě odvahu a po chvilce s tichým vysavačem rejdil po pokoji. Nakonec jsem si dodal odvahy a nechal ho zapojit do elektriky. S hlučícím a smradlavým vysavačem jsem poběhal po celém bytě. Babička už nemusí vysávat. Budu to za ni dělat já. A nepotřebuje robotický vysavač, má přeci mě. Může se na mě spolehnout.
http://www.youtube.com/watch?v=_cMpMWOn_tE&feature=youtu.be